Máme pozemek s dobrou půdou a chceme ho maximálně využít, aniž bychom zničili úrodnou zem, která je neobnovitelným zdrojem. Potom je vhodné uvažovat o tzv. agrofotovoltaice, která využívá i vše ostatní, co od přírody na pozemku máme: sluneční svit, čistý vzduch a dešťové srážky. Pokud se nám podaří sluneční energii a dešťovou vodu nějak zachytit, akumulovat a využívat regulovaně, jsme dobrými pány nad případnou vegetací, která zde roste. Je předpoklad, že rostliny nám takto mohou poskytnout až dvojnásobnou úrodu, než na volném, otevřeném poli.

Konstrukce pro umístění FV panelů je kovová, kotvená na pilotách nebo patkách. Předpokládá se u jednoho dílu velikost konstrukce až 10 m x 1 m, při výšce 2,5 m. Uložení panelů je ve sklonu 15° k jihu, na šířku 150 cm. Plocha panelů je tedy až 15 m2, výkon elektřiny je až 4 kWh. Současně panely tvoří sběrače dešťové vody, které je možné při 75 mm vydatném dešti posbírat asi 1 m3 (1000 litrů). Tuto vodu zachytíme do tří horizontálních trubek, ze kterých ji můžeme postupně využívat na zálivky a kropení.

 Záhony na zemi mohou být doplněny zvýšenými záhony, chodníkem, zavlažováním i stíněním proti nadměrnému slunci (stahovací plachty). Elektřina je akumulována do baterií, z kterých ji lze využít zejména pro nasvícení záhonů (prodloužení denní doby), pro ohřev vody nebo půdy (topná spirála), pro pohon sušáku nebo pro pohon čerpadla na vodu, a přebytky dále prodávat do sítě.

Myšlenka agrofotovoltaiky není nová (viz např. www.chytraenergie.info), podobnou myšlenkou se lidé zabývají již od roku 1981 - článek Brambory pod kolektory), jde o dvojí využití zemědělské půdy. Nové je kombinované řešení s nakládáním s dešťovou vodou a s využitím energie přímo v místě.