Dešťový záhon je zahradní úpravou, která napomáhá zadržení dešťové vody, její filtraci a pozvolnému vsakování do podloží. Jedná se tedy o zahradní prohlubeň, která je určitou dobu zaplavená a určitou dobu suchá. Tomu odpovídá i výsadba rostlin v záhonu, které jsou odolné jak dočasnému přemokření, tak vyschnutí.
Voda na pozemku (míra zavodnění půdy a vlhkost vzduchu) přímo předurčuje stupeň biologické hodnoty území. Vycházíme přitom z toho, jak je pozemek schopen zadržet a využít přirozenou, to je srážkovou vodu. Správný hospodář by měl dbát na to, aby veškerá srážková vody z povrchu pozemku byla nějak přímo či nepřímo využita: pokud se ihned nespotřebuje, měl by ji nějak infiltrovat do podloží nebo akumulovat. K tomu je třeba vybudovat vsak, lidově podmok. Oba výrazy znamenají totéž – specifický drenážní systém, velmi důležitý, vracející vodu zpátky do půdy.
Dešťový záhon je terénní prohlubeň, kam stéká a je zadržována voda z okolí (z trávníků, střech, chodníků a jiných zpevněných ploch). Jsou v ní vysázeny vybrané rostliny, jejichž kořenový systém slouží jako filtr a napomáhá zadržovat vodu, čímž zabezpečuje její výpar. Filtrační funkce je zde velice důležitá, deštěm spláchnuté znečišťující látky by jinak byly odvedeny kanalizací nebo pronikly do podzemních vod. Schopnost absorbovat kontaminanty je u takovéto zahrádky o 30–40 % vyšší než u běžných trávníků. Zadržení a následný výpar dešťové vody přispívá ke zvýšení retenční schop¬nosti krajiny, zlepšení místních mikroklimatických podmínek a v širším hledisku i ke snížení povodňových rizik.
Pro však vody je důležitá zejména dostatečně rozměrná díra, kterou buď sami vykopete, nebo využijete přírodní prohlubeň. Tu je zapotřebí vyložit geotextilií a na ni navrstvit štěrk (záleží na množství přiváděné vody). Na štěrk (ideální je třeba frakce 16/32) pak znova položit geotextilii a zasypat ji tím, co je vhodné pro pěstování zamýšlených rostlin. Můžete použít písek, hlínu i rašelinu. Ideální je kombinace – 50 písku, 30 kompostu, 20 zeminy. Na tuto vrstvu pak můžete vytvořit mulčovací vrstvu z kůry, která zabrání rychlému odpařování, nebo vrstvu z oblázků.
Pokud se bojíte, že by vrstva hlíny byla příliš velkou brzdou pro vsakování, je možné vytvořit jakýsi přepad. Uprostřed vsadíte trubku, která bude vyčnívat požadovanou výšku nad zem (neporadíme vám kolik, záleží na podloží, hlíně i rozlehlosti vsaku) a končí ve štěrkovém podloží. Přebytečná voda pak bude přímo odtékat do této vsakovací vrstvy. Pokud budete mít naopak problém s příliš rychlým vsakováním, lze kraje podmoku vyložit bazénovou fólií, takže se voda bude muset dostat do štěrkové vrstvy menší plochou.
Musíte si uvědomit, že vsak může být pod vodou i několik dní. Takže rostliny, které sem vysadíte, musí zamokření vydržet. Z mnoha druhů můžeme doporučit například mátu vodní, která rychle a vytrvale zazelení břehy. Dále můžete vysadit různé druhy sítin, kejklířek, traviny suchopýru apod. Pokud chcete něco netradičnějšího a málo známého, tak zkuste třeba štítovku (Chelone lyonii) nebo zevar.